Zlín, Interhotel Zlín, Náměstí Práce 2512 – datum konání 18. 2. 2026
V průběhu semináře bude možné klást dotazy, diskutovat, individuálně řešit aktuální problémy.
Seminář je určen nejen starostům a místostarostům, vedoucím zaměstnancům městských a obecních úřadů, tajemníkům, účetním a správcům rozpočtu. Je vhodný také členy finančních a kontrolních výborů a pro ředitele ZŠ, MŠ a jejich účetní – na tento seminář je, prosím, upozorněte.
Bude vás zajímat:
• jaké hlavní změny přinese nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí, který nahradí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole
• rozpočet, změny rozpočtu ZŠ, MŠ a jejich zveřejnění, závazné rozpočtové ukazatele
• přechod na zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí
• protokol o kontrole v ZŠ a MŠ, námitky a jejich vyřizování
• otázky a odpovědi, 50 otázek a odpovědí, nový zákon o řízení a finanční kontrole,
Obsah semináře:
- Úvod, základní pravidla vztahující se k finanční kontrole ve veřejné správě
- Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole
- Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole, právní předpisy s ním související
- Vnitřní kontrolní systém – odpovědnost starosty, účetní, správce rozpočtu a ředitele školy
- Předběžná, průběžná a následná řídící kontrola
- Veřejnosprávní kontrola v ZŠ a MŠ, pověření ke kontrole, průběh kontroly
- Přechod na nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí č. 231/2025 Sb.
- Kontrolní a finanční výbory zastupitelstev obcí (měst); závěr semináře
Zahájení: 9.00 hodin (prezence účastníků od 8.30 hodin), ukončení: 13.00 hodin.
Lektor: Ing. Miroslav Křižka, specialista na uvedenou problematiku.
Cena za účast na semináři je 2 650,- Kč/os., č. bankovního účtu: 1428510399/0800 v. s. 2026102. Při účasti dvou osob z jedné organizace bude upřednostněna poptávka o odbornou podporu při provádění veřejnosprávní kontroly v ZŠ a MŠ, případně další spolupráce. Oběd nepovinný 170,- Kč, přičíst k ceně za seminář, bude podáván v 13.00 hod. po skončení semináře. V případě elektronické přihlášky napsat počet obědů do kolonky „Poznámka“. Při zaslání přihlášky a zaplacení účastnického poplatku do 4. 2. 2026 vznikne vám nárok na BONUS – 10 ukázkových Protokolů o kontrole, uskutečněných v roce 2025. Obdržíte e-mailem do 7 dnů od konání semináře. Uzávěrka přihlášek 10. 2. 2026.
Písemné odpovědi na níže uvedené otázky obdrží účastníci při zahájení semináře – zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí
1. Co se rozumí majetkovou operací, dle nového zákona, která podléhá předběžné řídící kontrole?
2. Patří mezi zásady v oblasti řízení a kontroly veřejných financí také posouzení rizik při finančních operacích – přičemž už sem ale nepatří posouzení rizik u majetkových operací?
3. Patří mezi povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy mimo jiné, aby nastavil vnitřním předpisem přiměřený a účinný vnitřní kontrolní systém?
4. Patří mezi povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy mimo jiné, aby stanovil rozsah práv a povinností osob vykonávajících činnosti v rámci vnitřního kontrolního systému?
5. Lze považovat vnitřní kontrolní systém za přiměřený a účinný, pokud umožňuje včas zjišťovat rizika a přijímat opatření k jejich vyloučení, čímž jsou splněny všechny požadavky, které pro
vnitřní kontrolní systém stanovuje zákon?
6. Budou dle zákona o řízení a kontrole veřejných financí provádět předběžnou řídící kontrolu u příjmových operací nově dvě osoby namísto jedné, a to příkazce operace a správce
rozpočtu?
7. Bude dle zákona o řízení a kontrole veřejných financí, aby i nadále vykonávala funkci správce rozpočtu, a přitom také funkci hlavní účetní, jedna osoba?
8. Bude dle zákona o řízení a kontrole veřejných financí platit, že předběžnou řídící kontrolu majetkové operace je oprávněn vykonávat příkazce operace a osoba určená vedoucím orgánu
veřejné správy?
9. Bude dle zákona o řízení a kontrole veřejných financí platit, že funkci příkazce operace může vykonávat pouze vedoucí orgánu veřejné správy nebo jím určený zaměstnanec orgánu
veřejné správy pověřený řízením činnosti?
10. Je v souladu se zákonem tvrzení, že do funkce správce rozpočtu a hlavního účetního určuje vedoucí orgánu veřejné správy?
11. Předběžnou řídící kontrolu před schválením příjmové operace vykoná pouze příkazce operace, nebo pouze správce rozpočtu?
12. Kdo prověří u operace, kterou schválil kolektivní orgán podle jiného právního předpisu, jestli operace je v souladu se schváleným rozpočtem, programy a projekty – je to příkazce
operace?
13. Kdo prověří u operace, kterou schválil kolektivní orgán podle jiného právního předpisu, jestli operace je doložena správnými a úplnými podklady – je to hlavní účetní?
14. Kdo prověří u operace, kterou schválil kolektivní orgán podle jiného právního předpisu, jestli u operace jsou řízena s ní související rizika – je to hlavní účetní?
15. Kdo prověří a schválí, v rámci předběžné řídící kontroly před platbou, příslušnou finanční operaci – bude to hlavní účetní a správce rozpočtu?
16. Postupuje se specificky u předběžné řídící kontroly před platbou v případě, kdy platba bude z peněžních prostředků soustředěných prostřednictvím Národního fondu?
17. Je možné, aby vedoucí orgánu veřejné správy stanovil před schválením operace nebo před platbou souhrnně podmínky pro více operací?
18. Má vedoucí orgánu veřejné správy povinnost stanovit vnitřním předpisem postup, pokud rozhodne, že v rámci předběžné řídící kontroly je možné schválit souhrnně více operací?
19. Provede se předběžná řídicí kontrola v případě, že o příjmu nebo výdaji rozhodl soud nebo správní orgán, pouze v rozsahu, který může orgán veřejné správy ovlivnit?
20. Může být předběžná řídící kontrola u příjmové operace nahrazena provedením následné řídicí kontroly v případě, že jde o příjmy, které nebylo možné předvídat?
21. Může být předběžná řídící kontrola u výdajové operace nahrazena provedením následné řídicí kontroly v případě, že je nutné zabránit újmě?
22. Může být předběžná řídící kontrola nahrazena následnou řídicí kontrolou v případě, že operace související s plněním úkolu, který nesnese odkladu a jedná se o úkol Policie ČR?
23. Může být předběžná řídící kontrola nahrazena následnou řídicí kontrolou v případě, že operace související s plněním úkolu, který nesnese odkladu a jedná se o úkol Celní správy ČR?
24. Může být předběžná řídící kontrola nahrazena následnou řídicí kontrolou v případě, že operace související s plněním úkolu, který nesnese odkladu a jedná se o úkol Obecní policie?
25. Je povinností vedoucího orgánu veřejné správy, aby stanovil podmínky postupu pro následnou finanční kontrolu?
26. Kdo sleduje, zda příjmy, na které má orgán veřejné správy nárok jsou hrazeny včas a ve správné výši – je to osoba k tomu určená vedoucím orgánu veřejné správy?
27. Kdo sleduje, zda výdaje, které je orgán veřejné správy povinen uhradit, jsou hrazeny včas a ve správné výši – je to osoba k tomu určená vedoucím orgánu veřejné správy?
28. Na základě jakých kritérií se provede následná řídící kontrola u uskutečněných operací – je to na základě rizik, které ve vnitřním předpisu stanoví hlavní účetní?
29. Kdo stanoví podmínky postupu pro provádění následné finanční kontroly – je to Rada obce nebo města, Magistrátu hl. města Prahy, MČ)?
30. Sleduje osoba určená k provedení následné finanční kontroly, zda příjmy, na které má orgán veřejné správy nárok, a výdaje, které je orgán veřejné správy povinen uhradit, jsou hrazeny
včas a ve správné výši?
31. Kdo vydá statut útvaru interního auditu, ve kterém stanoví rozsah práv a povinností zaměstnanců vykonávajících interní audit – je to hlavní účetní?
32. Kdo vydá statut útvaru interního auditu, ve kterém stanoví rozsah práv a povinností osob přizvaných k účasti na interním auditu a auditovaných osob – je to správce rozpočtu?
33. Patří mezi povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy, aby zajistil přístup útvaru interního auditu k informacím, zaměstnancům a majetku potřebným k plnění úkolů interního auditu?
34. Kdo zajistí, aby interní audit vykonávaly bezúhonné osoby s odpovídajícími předpoklady pro jeho výkon – je to vedoucí útvaru interního auditu?
35. Má příspěvková organizace, kterou zřídila městská část Hlavního města Prahy, obec a dobrovolný svazek obcí, povinnost zřídit vlastní útvar interního auditu?
36. Kdo prověřuje plnění úkolů, záměrů a cílů orgánu veřejné správy – je to útvar interního auditu?
37. Kdo provádí poradenskou činnost pro orgán veřejné správy – je to hlavní účetní?
38. Může útvar interního auditu přizvat k účasti na interním auditu v zájmu dosažení jeho účelu fyzickou osobu s odpovídajícími předpoklady pro jeho výkon?
39. Kdo schvaluje plány interního auditu orgánu veřejné správy a jejich aktualizaci – je to vedoucí útvaru interního auditu?
40. Odpadla bezvýhradní povinnost, že veřejnosprávní kontrolu můžou vykonávat pouze zaměstnanci orgánu veřejné správy, a zůstaly pouze povinnosti, že ji mohou vykonávat bezúhonné
osoby s odpovídajícími předpoklady potřebnými pro její výkon?
41. Zůstalo v platnosti, že hlavní město Praha, městská část hlavního města Prahy, obec, městský obvod nebo městská část statutárního města a dobrovolný svazek obcí vykonávají
veřejnosprávní kontrolu hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací?
42. Zůstalo v platnosti, že se při veřejnosprávní kontrole příspěvkové organizace kontroluje také, zda jsou plněny povinnosti stanovené zřizovatelem?
43. Zůstalo v platnosti, že Poskytovatel veřejné finanční podpory vykonává veřejnosprávní kontrolu této podpory u žadatele o veřejnou finanční podporu a u jejího příjemce?
44. Je v zákoně uvedeno, že poskytovatel veřejné finanční podpory prověřuje dodržování tohoto zákona a jiných právních předpisů?
45. Je v zákoně uvedeno, že poskytovatel veřejné finanční podpory prověřuje dodržování podmínek jím stanovených pro poskytnutí konkrétní finanční podpory?
46. Může orgán veřejné správy uzavřít s jiným orgánem veřejné správy veřejnoprávní smlouvu nebo dohodu jejímž předmětem je výkon veřejnosprávní kontroly?
47. Musí příspěvková organizace zřízená krajem, hlavním městem Prahou, městskou částí hlavního města Prahy, nebo obcí přijmout bez zbytečného odkladu opatření k odstranění nebo
prevenci nedostatků zjištěných veřejnosprávní kontrolou – je to někde stanoveno?
48. Musí příspěvková organizace zřízená obcí, městským obvodem nebo městskou částí statutárního města nebo dobrovolným svazkem obcí přijmout bez zbytečného odkladu
opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných veřejnosprávní kontrolou?
49. Má za povinnost městská část hlavního města Prahy, obec, dobrovolný svazek obcí a poskytovatel veřejné finanční podpory, sledovat plnění opatření k odstranění nebo prevenci
nedostatků zjištěných veřejnosprávní kontrolou – nebo je to někdo jiný, a kdo?
50. Bude společně se zákonem č. 320/2001 Sb., zrušena také jeho prováděcí Vyhláška č. 416/2004 Sb., a to k jakému datu?